Řemeslná práce se stává stále oblíbenější. Je větší poptávka po tom, co je vyrobeno ručně, s řemeslným citem, to dává i čokoládě další rozměr. I v diskontu často narazíme na čokoládu, která nese označení řemeslná, umělecká, nebo chcete-li anglicky craft. Za takovým označením, ale následuje jednoduchá otázka, co je pravá definice řemeslné čokolády? Na to dobře kápli zakladatelé Brewdogu, zřejmě nejslavnější řemeslného pivovaru James Watt a Marrtin Dickie ve své analogii na rockera, kterou jsem srovnal s čokoládou.
Pojem řemeslo se objevilo v malých pilinami zaprášených dílničkách, nebo v řemeslných stáncích na vánočních trzích, které prodávají ručně prošité polštáře a náušnice z mušlí. Není čokoláda jen … no, čokoláda?
Začněme analogií. Na minutu si představte, že hudba je vaší největší vášní. Začalo to tím, jak jste poprvé zaslechli Nirvanu, Jamese Columna, Lady Gaga. Od té chvíle jste chtěli dělat jen hudbu, ať to stojí, co to stojí. Doma jste si vzali kytaru, pár paliček nebo jste začali psát texty. A výsledky byly strašné. Nemohli jste zahrát správný tón; váš hlas skřípal jako stará skříň. Ale místo toho, aby jste přestali, pokračovali jste. Bylo to špatné, ale sakra – stejně jste pokračovali. A po několika měsících, možná dokonce letech praxe doma jste dosáhli vyšší úrovně a začali jste si věřit, že by jste mohli zvládnout i konkurz do kapely.
Takže ano
Nejprve se vaše kapela také snažila – pořídili jste si nové nástroje a aparatůru, společná práce udělala věci ještě těžšími. Chvíli trvalo, než jste se sehráli. Ale drželi jste se, pohánění vaší všudypřítomnou láskou k hudbě. Nakonec jste začali koncertovat, i když nikdo nevěděl, kdo jste. Objevili se pouze vaši rodiče a blízcí přátelé – a když jste požádali o zpětnou vazbu, jen říkali jak vám to jde. Ale jednoho dne cizí lidé zaplatili peníze za to, aby se na vás přišli podívat.
To byl okamžik, o kterém jste snili, od té doby, co jste začali hrát doma. Přesto tvrdá práce pokračovala dlouhé hodiny s poměrně malou odměnou na konci každého dne. Trvalo měsíce, nebo dokonce roky úsilí, než nastala změna. Nakonec, poté, co vaše kapela vydala desítky singlů a navštívila více festivalů, než si můžete
pamatovat, o vás padlo slůvko na úrodnější půdě a vy s vašimi spoluhráči jste začali vydělávat tolik, aby jste mohli, při hudbě, skromně žít a nemuset si pořád přivydělávat.
Konečně jste zabodovali
Všechna sláva polní tráva
A pak se skoro přes noc objevila nová kapela, o níž každý hovořil v televizi. Vypadali dobře, ale vám se na nich něco nezdálo. Když hráli na své nástroje, jen to předstírali. Byli trendovní, ale chyběl tomu osobitý styl. Praví hudební fainšmekři viděli rozdíl hned, ale lidé, pro které byl tento žánr nový, si ho zamilovali. Dokonce i když se ukázalo, že tato nová kapela byla sestavena nahrávací společností a navržena tak, aby vypadala, jako by členové patřili k sobě, lide to neřešili. Všechna vaše tvrdá práce, dlouhá doba a noční hraní přišlo vniveč během pár dní.
Přišli páni v kravatách a přivedli s sebou své podvodníky. Váš hudební styl se stal tak úspěšný, že se ho snažili zpeněžit. Zatímco vy jste do něj dali lásku k hudbě, je zajímali jen povrchní pohnutky. Váš kreativní duch a touha po dobrodružství byl zadupán do země. Jak by jste se cítili?
Výroba řemeslné čokolády získává každým rokem větší podíl trhu prostřednictvím vášně a dovednosti těch, kteří mají jednoduché mlecí stroje a kakaové boby v pytlích (místo hudebních nástrojů). Od kariéry začínající v domácí výrobě až po spolupráci mezi podobně smýšlejícími čokoládovnami po celém světě jsou všichni tito výrobci poháněni tvořivostí.
Když se kterákoliv kreativní výroba dostane na výsluní, ostatní si toho všimnou. Stejně jako u velkých nahrávacích značek a jejich na míru vyrobených kapel se páni v kravatách nabalili na tvrdou práci a úspěch řemeslných výrobců čokolády. Chtějí svůj díl z řemeslné výroby čokolády.
Dejte si pozor na korporace
Obvyklé jsou dvě praktiky. Průmyslové značky cukrovinek vytvářejí falešné řemeslné čokolády, které vypadají jako pravé, ale pokud je ochutnáte je to “předstírané hraní na nástroje”. Tato takzvaně “prázdná” čokoláda je urážkou tvrdé práce řemeslných výrobců, kteří dřou, aby se dostali tam, kde jsou.
Druhá taktika, která je od korporací ještě drsnější je, že prostě přebírají stávající řemeslné čokoládovny. Je to pronásledování ve velkém měřítku – zjistěte, kdo to dělá dobře a přijde diplomacie šeků. Šroubujte lidi, kteří pracují s čokoládou, a koupíte jméno.
Žádné další klamání
Možná je to bláznivé, ale proč je to problém? Jednoduše, pro ty z nás, kteří jsou skutečně vášniví výrobci řemeslné čokolády, představují tito falešníci ujmu, která poškozuje celé odvětví řemeslné výroby. Tím, jak sledují spotřebitele, a záměrně je matou v pojmech, jim prodávají jim falešnou řemeslnou práci. Čokoláda je jako tričko s názvem kapely, které nosí lidé, kteří nedokáží říct název jediného jejich alba a společnosti nekonečně chrlí další “prázdné” výrobky.
Všechno co my, a naši vážení kolegové v oboru, vyrobíme, vyrábíme s láskou, z prvotřídních surovin a tím nejlepším způsobem. Řemeslná čokoláda je rozdílná. Není to něco, co by kravaťáci mohli schovat do pěkného obalu, je skutečně rozpoznatelná a její chuť je zapamatovatelná, je to podpis každého řemeslného výrobce, ne číslo šarže na pásu.
Tady na to příjdeš
Ať už jste ostřílený labužník, nebo gastronomickými libůstkami nepolíbený, přečtěte si toto: Řemeslná čokoláda je velmi rozmanitá, váš výzkum je vaší odměnou. Navštivte nejbližšší řemeslnou čokoládovnu, sledujte ji na sociálních sítích, většinou mají vlastní profil, spíše, než by platili agenturu (tak poznáte, že jste na správné cestě). Zkuste tolik různých druhů a čokoládoven, kolik můžete. Dejte na doporučení, nechte si vysvětlit co jíte.
Když se setkáte s “řemeslnou čokoládovnou” od skutečného “řemeslného výrobce”, který vyrábí skutečně z bobů, srovnejte to s něčím podobným, čemu důvěřujete. Nebude trvat dlouho, snad několik tabulek dobré čokolády a uvidíte sami, co se skrývá za velkorozpočtovou reklamou.
Parafrázováno z textu z knihy BrewDog: Craft Beer for the People od Richarda Taylora a Jamese Watta